Bedřich Smeták — počátky řemesla

Salon ručně šité obuvi otevřel pan Smeták na Václavském náměstí č.p. 55 (dnešní č.p. 47) nad hotelem Jalta. Zákazníci si k němu chodili pro precizně zpracovanou ortopedickou obuv, kterou v té době jako jeden z mála v zemi vyráběl.

Bedřich Smeták (1870–1960) s manželkou Marií Smetákovou rozenou Maredovou (1881–1959).

„Salon ručně šité obuvi“ na Václavském náměstí č.p. 55, fotografie ze dne 14. 9. 1937 — v den úmrtí T. G. Masaryka. Muž v popředí drží noviny s touto smutnou zprávou na titulní straně.

Firemní korespondenční lístek prvního obchodu.

Útlum za komunismu

Po roce 1948 musel Bedřich Smeták svou živnost omezit pouze na opravy obuvi a prodej obnošené obuvi. Výroba nové obuvi mu nebyla povolena v důsledku přídělového systému materiálů — přednost měly národní podniky.

V roce 1956 byl z nařízení ONV nucen přestěhovat se do přidělených prostor v Růžové ulici č. 10 (tehdy Praha III), kde si do 30. 5. 1959 ve věku 89 let přivydělával ke svému důchodu 180 Kč měsíčně téměř až do své smrti.

Druhá generace — Josef Smeták

V tradici pokračoval také syn zakladatele Josef Smeták (1902–1975). Do začátku podnikání dostal od svého otce 300 párů ručně šité obuvi a otevřel si svůj první obchod na Smíchově v Preslově ulici č.p. 13.

Josef Smeták (1902–1975) s manželkou Annou Smetákovou rozenou Minářovou (1913–1991).

První obchod Josefa Smetáka na Smíchově v Preslově ulici č.p. 13.

Nové prostory na Karlově náměstí

Do nových, reprezentativnějších prostor na rohu Karlova náměstí a Žitné ulice č. 2 v Praze II. se firma přesunula v březnu roku 1936. K této provozovně se bohužel nedochovala fotografie, jen firemní vizitka s adresou obchodu a dílen v Sadské u Prahy, kde bylo zaměstnáno přes 25 lidí.

Vizitka obchodu a dílen, 1936.

Živnostenský list byl Josefu Smetákovi vydán magistrátem Hlavního města Prahy v květnu 1936. Byl členem spolku obuvníků v Praze s členským číslem 46-II-2216 (995).

Uznání od první dámy

Necelý měsíc po skončení 2. světové války, dne 14. 6. 1945, obdržel Josef Smeták děkovný dopis od paní Hany Benešové, manželky prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

Děkovný dopis adresovaný Josefu Smetákovi od paní Hany Benešové, 14. 6. 1945.

Dne 28. 3. 1947 byl Josef Smeták na základě dekretu ustanoven podle §11 vládního nařízení ze dne 13. 6. 1939 č. 269 sb. stálým soudním znalcem pro krajské a jím podřízené soudy se sídlem v Praze, pro obor lehčí ortopedická obuv. Spolupracoval také se známými ortopedy — prof. Hněvkovským a prof. Pavlánským.

Znárodnění a nucená správa

Po úspěšném období první republiky přišla II. světová válka, po ní v roce 1948 „vítězný únor“ a začalo znárodňování. V prosinci 1948 byla na firmu Josef Smeták zavedena tzv. nucená národní správa, zabaven veškerý majetek, vybavení dílen a obchodů včetně zboží. Dne 1. 9. 1949 byla firma „DOBROVOLNĚ“ začleněna do komunálního podniku Ústřední nákupna hl. m. Prahy.

Josef Smeták byl převeden do pracovního poměru jako zaměstnanec „SVÉ“ provozovny na rohu Žitné ulice a Karlova náměstí. Po dvou letech mu bylo sděleno, že nemůže pracovat na stejném pracovišti, které mu dříve patřilo, a v rámci Komunálního podniku (později Kožedělného) byl převeden do funkce příjemce oprav obuvi a přesouván na různé provozovny po celé Praze.

Krajské protetické pracoviště v Praze 6

V roce 1968 nastoupil Josef Smeták na dnes již neexistující Krajské protetické pracoviště v Praze 6, na rohu ulic Milady Horákové a Pelléovy (tzv. Špejchar).

Kolektiv protetického pracoviště v Praze 6, rok 1968. Josef Smeták první zprava.

Třetí generace nastupuje

V roce 1969 zde nastoupil i jeho syn Josef Smeták (1943), který se vyučil obuvníkem v n.p. Svit v tehdejším Gottwaldově. Po vyučení tam pracoval v modelárně a také jako výstupní kontrolor při výrobě obuvi. Při zaměstnání vystudoval Střední průmyslovou školu Kožařskou.

Josef Smeták ml. (1943) při výstupní kontrole kvality obuvi v n.p. Svit Gottwaldov, kolem roku 1966.

Svoboda a začátek soukromého podnikání

V roce 1979 se stal Josef Smeták (1943) vedoucím protetického oddělení ortopedické obuvi v Praze 2, Ke Karlovu 11, kde pracoval až do roku 1991.

Tehdy se se svým synem Radkem Smetákem (1972) a kolegou Lubošem Vrbou (1953) — kteří zde rovněž pracovali a jsou absolventy Střední průmyslové školy Kožařské ve Zlíně — rozhodli soukromě podnikat. Založili firmu, která nejprve fungovala pod názvem „Sdružení živnostníků S+V“ a věnovala se opravám a úpravám standardní a ortopedické obuvi, výrobě ortopedických vložek a pomůcek.

Transformace a vznik značky SVORTO

V listopadu 1999 došlo k transformaci na firmu S & V ortopedické pomůcky, s.r.o. V srpnu 2001 byla z marketingových důvodů přejmenována na svorto.cz s.r.o. a v červnu 2017 na finální svorto s.r.o.

Fotografie, kterou věnoval prezident Václav Havel Josefu Smetákovi v roce 1999 za dodané ortopedické vložky.